Jak PVC samotné, tak výrobky z PVC mají unikátní vlastnosti. Tyto vlastnosti si mohou výrobky zachovávat řadu let beze změny, v některých aplikacích 70 i více let. V tomto směru nemá PVC mezi plastovými materiály konkurenci. Proto se větší část PVC zpracovává na technické produkty do stavebnictví, kde je dlouhá životnost základním požadavkem.

Když výrobek doslouží a je nahrazen novým, bylo by nehospodárné jej odložit na skládku. Chemická struktura PVC totiž umožňuje, že výrobky po skončení životnosti jsou velmi vhodné k recyklaci. V úvahu připadají dva způsoby recyklace, které jsou šetrné k životnímu prostředí: fyzikální a chemická.

Při fyzikální recyklaci se staré PVC výrobky (například okenní rámy, trubky a podobně) vytřídí, mechanicky podrtí na menší části a dále se upravují různými technologiemi. Cílem je odstranění nečistot a získání čistého materiálu. Výsledkem této fyzikální recyklace je buď jemný prášek, nebo drobné částice, tzv. granulát. Takto připravený recyklát PVC (PVC-R) je následně možné zpracovávat běžnými plastikářskými technologiemi na nové výrobky se stejnými vlastnostmi, jako měly původní produkty.

Fyzikální recyklaci v menší míře používají také zpracovatelé PVC. Okraje, odřezky a zmetky z výroby PVC výrobků lze poměrně snadno rozemlet a opětovně zpracovat do výrobků. Výrobce tak nemusí materiál odvážet na skládku, šetří životní prostředí i náklady na výrobu.

Chemická recyklace je vhodnější pro silně znečištěné PVC odpady, nebo odpady s podílem jiných materiálů. Při chemické recyklaci je odpad PVC rozštěpen (nejčastěji teplem) až na původní chemické části – molekuly. Z nich je možné procesem nazývaným polymerace znovu vyrobit PVC ve formě prášku.

Recyklací výrobků z PVC po skončení životnosti se v Evropě zabývá několik firem a probíhá také několik dobrovolných aktivit, jejichž cílem je zlepšit výkonnost recyklačních technologií a zvýšit množství recyklovaného PVC. Výrobci PVC v Evropě podporují recyklační aktivity v rámci dobrovolného programu udržitelného rozvoje VinylPlus.